Historie evangelického sboru helvetského vyznání (h. v.) v Černilově

Již v době protireformace byly v Černilově registrovány útěky místních obyvatel do zahraničí. Např. v roce 1728 Jiří Prokeš. Jiní byli na Černilovsku v té době stíháni, za přechovávání nepovolených knih - Jiří Svoboda, Jiří Těmín, Alžběta Šramínova a další. Konec tomuto období učinilo až vydání Tolerančního patentu v roce 1781.

16. srpna 1784 byl ustaven evangelický sbor helvetského vyznání v Černilově. Prvním reformovaným duchovním v Černilově byl ustanoven Michal Viczcencz z Uher a to 22. října 1784. Dřevěný kostel a fara byly vybudovány o dva roky později. Evangeličtí duchovní se potom v Černilovském sboru h. v. střídali víc než často, a lze proto usuzovat, že duchovenská služba na tomto místě nebyla zrovna jednoduchá.

Druhý kostel pochází z roku 1830 a jeho pozdější úprava s věžičkou a dvěma zvony byla provedena v roce 1857. Nynější fara byla vybudována v roce 1852 a evangelická škola v roce 1864. Po nákupu pozemku v roce 1877 před farou, kde se do té doby nacházela mokřina, zde evangelický sbor h. v. vybudoval farní zahradu. V roce 1880 pak sbor vykoupil od obce i pozemek okolo vlastního kostela.
Hřbitovy vybudoval černilovský sbor h. v. v roce 1842 v Jezbinách, později potom v roce 1858 i přímo v Černilově společný hřbitov s církvní evangelickou a. v. Dále to potom byly vystavěny hřbitovy v Českém Meziřící (společně se sborem v Klášteře nad Dědinou) v roce 1861, hřbitov ve Svinarech v roce 1862 a naposledy v Semonicích v roce 1864.

V prvopočátku byl černilovský reformovaný sbor tvořen evangelíky h. v., kteří bydleli po obou březích řeky Labe mezi pevnostmi Hradec Králové a Josefov. Farnost se rozkládala na území tvořeného tedy přibližně 60 obcemi. V roce 1827 měla tato farnost evidována 967 členů, o 40 let později v roce 1867 to potom bylo 1575 obyvatel.
V roce 1868 byl poprvé ve své historii černilovský sbor h. v. rozdělen. V nedalekých Semonicích byl ustaven nový sbor h. v. zaujímající území pravého břehu řeky Labe. Čenilovskému sboru tak zbyla oblast s 33 obcemi a 1003 obyvateli, hlásícími se k evangelickému helvetskému vyznání.


zdroj informace: Almanach jubilejní obsahující popsání všech českých sboru evanjelických h. i a. v. r. 1881 v Čechách a na Moravě stávajících, vydaný Spolkem Komenského v r. 1881